
NEVHODNÉ PRO DĚTI A MLADISTVÉ!
CHRRRR, CHRRRRRRRRR" ozývalo se celým pokojem Ell se jen zavrtěla na posteli. Koukla na budíka, který Sirius měl shodou okolností na stejném místě jako ona.
"To už je pět?" zašeptala si pro sebe, nemohla uvěřit, že je tak pozdě. Obvykle vstávala už ve čtyři, tedy poslední dobou. Rozhodla se, že si půjde sednout do společenské místnosti, aby zkontrolovala, jestli Sirius půjde do knihovny. Rychle se kouzlem převlékla a stačila se i trochu upravit před zrcadlem, i když upravovat cizí tělo je těžší, než to svoje. Sešla do místnosti a usedla na křeslo, zády ke krbu. Měla tak nejlepší výhled.

"Ach jo, už je čtvrt a pořád ještě nevstal. Jestli zapomene… Kde zase trčí?"
"Kdo kde trčí?" zeptala se neupravená, kráčející dívka ze schodů. Jediné, co vypadalo upraveně byla hlava, vlasy netrčely a obličej zakrýval kšilt. Náhle dívka zakopla o jednu ze svých noh a nevábně se skutálela z posledních schodů. Kluk sedící v křesle se pousmál a jedním ze svých prstů ukázal na dívku, nyní už zvedající se ze země.
"Já, jo? Náhodou jsem vstal-a, na mě celkem brzy." Svá slova doprovodil zívnutím.
"Se divím, že v tom rámusu můžeš vůbec spát. Ten Petr… to je hrůza. Málem jsem mu nacpala fusekle do krku, jen aby byl klid." Dívka v sobě začala dusit smíchy, ale poté zvážněla.
"Jo, ale na to si časem zvykneš, i když nacpat mu tam fusekly není špatnej nápad - možná to někdy zrealizuju - je to kámoš, pochopí to. Na rozdíl ode mě si ale nemusela spát s tímhle na hlavě! Asi 5x jsem byl-a kvůli tomu vzhůru." Poohlédl se jestli je někdo nešpiónuje.
"To si mohl být třeba 10x, ale já ti jí nesundám, zapomeň na to!" podívala se provokativně na hodinky" Měl bys už jít, do knihovny je to celkem daleko. Ale asi budeš chtít ukázat cestu, co? "
"Proč bych jí měl-a chtít ukázat? Znám tu mnohem víc chodeb než tušíš…"
"Oh, tak to promiňte. Dokonalost sama nás přišla navštívit. Já jen žes tam nejspíš, za celý pobyt tu ani nebyl. Chtěla jsem ti ukázat jednu zkratku, ale když to tu tak znáš, pomůžeš si sám."
"Ona je nějaká zkratka do knihovny?" podivil se Sirius a vstřebával novou informaci.
"Ano." Popsala mu kudy přesně má jít a dál dřepěla v křesle a čekala, co se bude dít dál. V hlavě jí pořád vrtal hlavou Malfoy a ty jeho nestydatý řečičky. V životě ho už nechtěla vidět, jenže zítra mají zase lektvary a to znamená dvojice a jestli se do té doby nevymění zase se Siriusem, tak se nejspíš Malfoy nějak prokecne, Ne-li ještě hůře - jeho vydírání, či vzpomínky na onu osudnou noc.
***
"Tak jsi konečně zpátky. Nějak brzy."
"No víš…"
"Neříkej žes tam nebyl! Nebo si tam udělal nějakou ostudu?" zhrozila se.
"Ne, neudělal, ale nechápu jak můžeš vystát tu starou ropuchu. Pořád tam slídila a div mi neutrhla ruce, když jsem pokládal jednu knihu trochu jinam než mám. Ona se nezdá, má celkem páru."
"Hmm, tak to jo. Já teď asi teda půjdu běhat. Jenže…"
"Jenže, co?! Já taky byl v knihovně!"
"Jenže, já běhám jak holka! A ani nevím, kudy běháš a navíc tě tam jistě sleduje plno, plno… husiček.."
"Nemyslím si, ale mohl bych si jít zaběhat s tebou, protože kondičku si zlepšit potřebuješ jak sůl. Navíc se mi při tom krásně pročistí hlava."
"Máš vůbec rozum? Vlastně ani ne, když už jsem tě povýšila."
"Co? Jak nemám rozum a jak povýšila?"
"No povýšila, spíš opak. Kdysi jsem ti říkala Cassanovo, poté mě popad rozum a přešla jsem na úchylák a za včerejšek si povýšil na Perverzního úchyla." Sirius na ni jen tupě civěl, což nebylo ovšem vidět přes kšiltovku. "Nemůžeme přeci spolu jít běhat. Vždyť nás někdo uvidí. Všem jsme řekli, že spolu nechodíme a teď si půjdem spolu zaběhat?! Jsi normální?"
"Není na tom nic špatného! Tebe stejně ráno nikdo nesleduje co děláš, tak proč by to dělali teď? Mimochodem čím jsem si vysloužil přezdívku Perverzní úchyl. Jsem jen normální člověk se smyslem pro.. pro.. holky."
"Ale poběžíš někde za mnou. Bylo by podezřelý, kdybych běžela rychleji jak ty.Smysl pro holky… taková blbost."
Po zaběhání, při němž je naštěstí nikdo neviděl se vrátili do hradu a šli rovnou na snídani.
"Kam to jdeš?" špitl Sirius, když viděl dívku kráčet směrem k prázdnému místu, kde skoro nikdo neseděl.
"Sednout si:"
"Ale nesmíš na svoje místo, ale na to moje. Pořád mě tady poučuješ a pak jdeš jinam."
"Promiň. Neuvědomila jsem si to. Jen můžu tě o něco požádat?"
"Jistě."
"Můžeš si prosím sednout někam poblíž mě?!
"Páni, ty toužíš po mé osobnosti. Ses jistě koukla viď, než jsi mě převlékla a teď mě chceš."
"Tý vážně myslíš jen na to jedno." Zakroutil klučina hlavou, dívka na něj hleděla nevinýma očima a přesto se v nich lesklo něco dˇábelského.
"A ty ne?"
"Ne! Já jen, aby kdyby se kluci o něčem bavili, abych věděla co jim mám tak přibližně říct. Nechceš přeci, abych tam seděla a nic neříkala? Ale jestli jo neva."
"Čus kámo." Zkusila první pozdrav, co jí napadl.
"Nazdar Siri. Jaké bylo běhání? Dneska ti to trvalo nějak dlouho, to si zase někde očumoval nějaký holky?"
"Jo, pěkně jsem si pročistil hlavu. Žádný holky tam zatím nebyli, ale určitě to napravím, neboj se. Ahoj Remusi." Ke stolu přikráčel další hoch a sedl si vedle Ell.
"Nazdar kluci."
Zbytek dne uběhl celkem rychle, ani se nenadáli a už byl večer. Ell ulehla do postele a jelikož zbytek kluků se dole ještě o něčem dohadoval, začala si pro sebe mumlat.
"Zítra… Už zítra…. A já jsem pořád tady a on je pořád tam…. Co s tím můžu dělat? Jak mám Malfoye přinutit držet zobák, když jsem v tomhle těle?! A co teprv Sirius… ten tam bude mít nejspíš nějaký stupidní připomínky…."
"Chrrrrrrrrrr, chrrrrrrrrrrr." Petr opět chrápal, ale Ell už to ani nepřišlo, byla už vzhůru a čekala co ji přinese dnešní den.Ráno proběhlo celkem v klidu.
***
"Dobrý den, žáci. Posaďte se do určených dvojic." Vítal je hned po příchodu do učebny profesor. Většina třídy se zvedla a šla si přesednout k partnerům, jen Ell a Sirius si tam něco šeptali.
"S kým že jsi?"
"S támhletou.. a ty?" ukázala Ell prstíkem na jednu ze Zmijozelských holek.
"S Luciusem. Ale dřív než k němu půjdeš, prosím neprovokuj ho! Nezapomeň jsi v mém těle a ne ve svém! Neptej se ho na neznámou, kdyby zmiňoval nějakou noc, tak se o tom nebav a kdyby zkoušel něco o rodičích jdi raději pro přísady do lektvaru. Moc s ním nemluv a nevěř ničemu z toho, co říká…"
"Ještě nějaký rady do života?"
"Ne, to nejsou rady. Já tě výjimečně o něco prosím."
"Dobrá, když je to takhle, budu ho ignorovat."
"Neštěbetejte si tam a přesuňte se ke svým partnerům." Ell se přešourala ke své nové partnerce a s obavami začala připravovat lektvar, který jim profesor zadal. Sirius si mezitím kráčel směrem k Luciusovi. Posadil se a snažil se na něj nekoukat a radši dával pozor v hodině, protože holky, s touhle pitomou čepicí, jak rád říkal, nemohl šmírovat. Skoro celá hodina proběhla v klidu, když….
"Dneska jsi nějaká potichu." Začal popichovat Lucius. Sirius se zatvářil udiveně, jak to ten Lucius myslí, co by si s ním asi Ell povídala, když mu důrazně kladla na srdce ať se s ním nebaví.
"Hmm…"
"Hmmm, to je vše, co mi povíš? I když je zázrak, že jsi vůbec dorazila, čekal bych že se tu vůbec neukážeš. Minule jsi nevypadala na to, že budeš schopná… schopná… jít do dvojice se mnou."
"Co je na dvojici s tebou tak zvláštního?"
"Ale, ale holoubek se nám rozpovídal. Když ti ty dvojice nevadí, zkusíme někdy zopáknout to, co…"
"Pane Malfoyi, prosím neřešte tady své osobní záležitosti a věnujte se lektvaru. Podívejte tady pan Black už to skoro má…" Všichni civěli na Ell a pak si jen řekli, že to nejspíš Siria brzy přejde a svedli jeho dnešní aktivitu na to, že nemá holku a je nejspíš v depresi.
"CRRRRRRRRRRRR" zazvonilo na konec hodiny a všichni se vyřítili z učebny. Ell záměrně čekala až odejde i její vlastní tělo, naštěstí dneska jí tam Malfoy dlouho nezdržoval a vypadl z učebny téměř okamžitě.
"O čem jste si tam povídali?" vyhrkla hned jak ho dohonila na konci chodby.
"Ale o ničem…"
"Já ti ale říkala ať ho ignoruješ. Říkal něco?"
"Ne, nic zajímavého, prostě jen ty jeho blbý kecy a to jsem mu potom taky řek, že je tupej jak gorila po zánětu mozku. Takys viděla jak vylítl z tý učebny. Nezmohl se na slovo, opičák jeden." Vyrazilo ji to téměř dech. Stála tam a civěla na své vlastní tělo, neschopna promluvit.









ále, siri sa to zas nedozvedel? ja sa asi zbláznim :D tak sa teším na to, ako sa bude tváriť, keď to zistí :D kapitola dobrá, teším sa na ďalšiu :)