
Kapitolku jsem musela z technických důvodů vložit znovu, protože předchozí se mi nějak smazala. Děkuji Jane, že přispívá touto povídkou na můj blog. Odkaz na Jane máte v oblíbených odkazech a u rozcestníčku povídek.
"Jak jí je?"
"Vypadá to, že se probouzí."
"What are you doing here?"zeptám se a zvednu hlavu.
"Co-co to-to ne-ni mo-možný!"
""Je. Byla v kómatu dva měsíce. Asi se vrátila do svého minulého života."
"A-ale to… Já ničemu nerozumím."rozvzlyká se, Lily.
"Slečno Evansová, běžte pro pana Malfoye."
Lily se, na ní nechápavě, podívá.
"Umí anglicky."
Po chvíli se Lily, vrátí i s Malfoyem.
"Nevím, proč bych měl pomáhat tý krvezrádkyni nebelvírský."brblá si.
"Pane Malfoy!"zavrčí výhružně madame Pomfreyová.
"Dobře!"štěkne a jde za mnou.
"Hi."usměju se, ale z nechutí.
"Hello."
"What´s your name? My name´s Christine."
"Lucius and in what year are you?"
"In year 1732."
"Ty vole!"vydechne.
"Co-co říkala?"
"Říkala, že se jmenuje Christine a je v roce 1732."
´Je čas jim říct pravdu:-DDD. ´
"Dělala jsem si srandu! Jmenuji se, Jane Le Mondé, znamení býk. Mám černé vlasy a je mi šestnáct let. Měla jsem rande se Siriusem Blackem, ale nevydařilo se, protože jakmile se otočil, začalo pršet."
"Ty jedna!"skočí, na mě Lily.
"Lily, nech toho!"shodím jí se smíchem z lůžka.
O den později v nebelvírské společenské místnosti
"Siriusi, Siriusi."zavolám.
"Co se zas stalo?!"zeptá se podrážděně a stále je ke mně otočený zády.
"Ty nemáš radost, že jsem se po dvouch měsících, probudila?"
"Měl bych radost, kdybys byla, Jane."
"Já jsem, Jane ale, když se mnou nechceš mluvit, tak Tě nebudu rušit!"
"Počkej."zvedne se.
"Hm."otočím se.
"Promiň, já-já se cítim od tý doby…"
"Hrozně."dopovím za něj.
"Jo."přikývne, vezme mě za ruku a stáhne mě na křeslo.
"A jak ses měl?"zeptám se Siria.
Nervózně se ošije a já poznám, že se něco stalo.
"Co se stalo?"
"No…ehm…jásetonolíbalsAudreyCorpusoirovou."vychrlí.
"Co?!"
"Líbal jsem se s Audrey Corpusoirovou."
"A to mi říkáš jen tak?"
"Nechtěl jsem Ti lhát."
"Corpusoirová!"zařvu.
Corpusoirová seběhne schody a zeptá se mě s plnou pusou: "Co e?"
"Zadav se!"syknu.
"To e šechno o si mi chela rict?"
"Co je na tom pravda?!"
"Na chem?"dělá se, blbější víc než, je.
"Na tý věci se Siriem."
"Jo o no,"natočí si na prst pramínek vlasů a spolkne to, co měla v puse, "všechno a v posteli je fakt dobrej. A teď čau, mam rande!"zamává nám a zmizí za portrétem.
"Tohle máš za lhaní,"první facka na pravou tvář, "a tohle za nevěru!"druhá a poslední facka na levou tvář.
"Ale…snaží se něco namítnout.
"Žádný ale, tohle je rozchod, miláčku!"zamávám mu a zmizím do ložnice, kde se rozbrečím.
"Co se stalo?"pohladí, mě Lily, po hlavě.
"Rozešla jsem se s Blackem."škytnu.
"To bude dobrý a teď spi."zvedne se a přikryje mě.
"Díky."zamumlám a usnu.
V sobotu (o den později) ve Velké síni
Sednu si k nebelvírskému stolu a namažu si toust tlustou vrstvou nutely, když jí, mám u pusy někdo na mě, zavolá: "Jane!"
"Co je,"položím toust na talíř, "já jsem Ti řekla sví!"
"Jednu jedinou šanci mi dej."klekne si.
"Dobře,"svolím, "Tvoje poslední šance, važ si jí."vstanu a odejdu.








