
Ano je to přesně 6 let.Opět stojím na nástupišti,ale dnes čekám na svou nejlepší kamarádku.
"Lil"křičím,jako šílená a vrhnu se jí kolem krku.
"Ahoj Mari.Ty jsi nám nějak zkrásněla přes ty prázdniny."
"Lilly nech toho,nebo se ještě začnu červenat."Je sice pravda,že už nejsem tak ošklivá.Sice mám ještě pár kilo navíc,ale jinak jsem hezčí.
"Čau Evansová.Ty jsi snad rok od roku hezčí."
"Jdi do háje Pottere."
"Čau Jamesi."
"Mari?Jsi to opravdu ty?"
"Co myslíš Pottere?"ptala se vztekle Lilly.
"Si nám nějak zkrásněla.Doufám,že to nezmění nic na tvých lumpárnách."
"Samozřejmě,že nezmění. Pořád vám budu dělat konkurenci."odpověděla jsem poťouchle.
"Whitová ty pro nás nejsi žádná konkurence."tak ten tady chyběl.
"Teď tady zafoukal vítr a znělo to jako by někdo mluvil.To se mi asi jenom zdálo.A kde máš tu tvojí fiflenu Jamesi?"
"Myslíš Siriuse?"optal se pro jistotu James.
"Jo myslím Blacka."
"Whitová moc mě neštvi."
"Zase ten vítr.Lil pojď do vlaku ať se nenachladíme.Nějak to tady fouká.Tak zatím Jamie."Ve vlaku už na nás čekala Alis a An.
"Ahoj holky."pozdravila jsem je s úsměvem.
"Co ten úsměv Mari?"
"Ale to víš Alis.Už jsem stihla zchladit naší primabalerínu."
"To už si stihla Blacka vyřídit tak rychle?To je asi tvůj osobní a možná i školní rekord Mari."
"Neměl si vyskakovat blbeček."
"Tak co holky jaký byly prázdniny."holky se ponořily do debaty a já začala přemýšlet.
Přemýšlela jsem o předchozích 6 letech.Našla jsem si přátele.Vypěstovala si 'slušnou' pověst a prostě tak nějak.Mými nejlepšími přáteli se stali Lil a Remus. Lilly,to je naše malá knihomolka,ale vždy si našla na své přátele čas. Lil je pověstná svými hádkami s Jamesem.není den,aby James nepozval Lil na rande,nebo jí neřekl jak je krásná. Podle mě má Lil Jamese ráda,ale nechce si to přiznat sobě ani okolí.Asi jí budu muset pomoct.
A má pověst?Ano ta je velmi rozsáhlá.Jsem totiž velká konkurence Pobertů.Dokonce se můžu pochlubit,že jsem lepší. Pobertům se totiž ještě nepodařilo pověsit tu vypelichanou kočičí kouli na větev a pak jí pověsit,jako vlajku z okna. Za tohle mě pochválil skoro celý hrad včetně zmijozelských.Tedy až na Blacka,který je mým největším rivalem. Je to ten největší sukničkář jakého znám. Ublížil snad každé dívce na hradě až na mě a Lilly. Dokonce i Alis a An mu podlehly.To co se stalo mezi mnou a Blackem v prvním ročníku byla jen taková malá ochutnávka.Když si vzpomenu jak jsem Blacka shodila v prosinci do jezera.Bylo to opravdu dokonalé.Takové šarvátky se mezi námi dějí skoro každý den.
Pak je tady ještě Remus. Rem je můj velice dobrý kamarád. Ale mrzí mě,že mi ještě nepověděl o svém malém chlupatém tajemství. Vím i o tom,že jsou Pobertové zvěromágové. Já taky.Přeměňuji se totiž v pumu.
Můj jediný nepřítel není jen Black.Můj největší nepřítel je Luciusek Malfoy. Je to strašně úlisný peroxid.Jak já ho nenávidím. Ale nenechám si od něj nic líbit. Neznamená,že když je ze Zmilozelu tak se ho budu bát. Oplácím mu nejmíň dvakrát hůř. Tak ať se začne bát on.
Ve škole mi to jde.Jsem jedna z nejlepších.Teda až na lektvary.Jednou jsem málem vyhodila učebnu do povětří. Podotýkám,že jsem za to vůbec nemohla.
"Mari prober se.Dorazili jsme do Prasinek."
Jo jasně An."
Mohli jsme vyrazit na naší poslední cestu do Bradavic.









Ahojí, nádherně píšeš, tuto povídku jsem přečetla jedním dechem:), doufám, že ještě dneska budou nějaké dílky, protože je vážně super:))