
Jaká byla má první myšlenka po ránu? To,že Black nenechá včerejšek jen tak. Jelikož jsem vstala první, neodpustila jsem si hlasitý:
"Budíček!!!"Holky se naráz vzbudily.
"To snad nemyslíš vážně!"zakřičela Lil a vylítla z postele,jako namydlený blesk.To už jsem raději brala nohy na ramena.S Lilly jsme se honili po spolčence jako divý.Po chvíli nás to přestalo bavit.
Na snídani se mě holky ptaly jak probíhal trest.
"Bylo to docela v pohodě."z mého hlasu se dala vyčíst ironie.
"Museli jsme mýt špinavý kotlíky. Hádka s Blackem a nakonec jsem na Blacka vylila dva kýble s vodou. Jinak nic zvláštního."To už holky nevydržely a vybuchly smíchy.
"HUPS:"uklouzlo mi. Do síně totiž vkráčel Black a ta jeho partička.
"Co je?"ptala se An a ještě se chichotala.
"Black."zněla má odpověď. Holky dostaly další záchvat. Black se na mě jen výhružně podíval. Pomsta bude pomyslela jsem si.
Celý den probíhal. A já byla ostražitá,protože jsem čekala pomstu z Blackovi strany.Black mi ještě nic neprovedl. Nadešel večer a ono pořád nic. Tak jsem si šla lehnout,ale usnout se mi nedařilo. Ale nakonec přece.Spánek byl klidný,asi mě připravoval na druhý den.
Ráno mě museli holky budit,protože se mi nechtělo vstávat.Na to,že by se mi Black pomstil jsem už ani nepomyslela.Vše probíhalo v klidu do té doby než jsem se chtěla dostat do Velké stíně na snídani.Prostě to nešlo. Bylo to,jako by tam byla neviditelná stěna,která mě nehodlala pustit dovnitř. To už se Black opodál hroutil smíchy.
"Blacku ty jeden kreténe,co jsi s těma dveřma udělal."
"Snad sis nemyslela,že to pondělí nechám jen tak.To by jsi byla opravdu naivní."
"Ty idiote co jsi s tím udělal!"
"No vysvětlím ti to asi takhle.Ty dveře jsou začarovaný tak,aby tě tam nepustili pokud neřekneš větu:Black je úžasný a já sem trapná.Chápeš?"
"To nikdy."
"Uvidíme."Co si ten tupec o sobě myslí?To radši budu bez jídla.Prostě tu na holky počkám."Mari co se stalo,že na nás čekáš tady?"zeptala se An.
"Ten debil Black začaroval dveře,abych se tam nedostala.Pokud neřeknu nějakou kreténskou větu."
"A jakou?"zeptala se se zájmem Alis.
"To vám neřeknu.Nikdy."holky se snažili udržet vážnou tvář,ale moc se jim to nedařilo.Vydali jsme se na hodinu přeměňování.Tak jako,že vejdu do učebny a co se nestalo?
"Tak co Whitová,řekneš mou malou,milou a pravdivou větičku?"ptal se smíchem Black.
"Kolik si začaroval těch dveří?"
"No všechny do kterých musíš vejít."zakořenil se na mě.
"TO-SNAD-NE"
"Budeš muset říct tu větičku,maličká."
"HELE neříkej mi maličká."to už jsem křičela z plných plic.
"A co mi uděláš?"zeptal se a vběhl do učebny.
"Black je úžasný a já trapná!A teď počkej Blacku."začala jsem se s ním honit po třídě.K mojí smůle jsme zakopli a oba se odporoučeli k zemi.Samozřejmě jsem ležela pod ním..Málem mu přiletěla facka.
"To neuděláš."sdělil mi Black.
"Myslíš?"
"Ne já to vím."
"Tak to víš špatně."PLESK
"NO…"
"Co no?zeptala jsem se pobaveně.Ale už jsem se nedozvěděla co,protože do třídy vkráčela McGonagalka.
Celý den probíhal "báječně".Všechny dveře byly začarované a já musela pronášet tu krásnou větičku.Blacku to ti nedaruji.Uvidíme,kdo se bude smát naposledy.








